Hořec tečkovaný
 Hořec tečkovaný | |
|---|---|
 Hořec tečkovaný (Gentiana punctata) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | hořcovité (Gentianaceae) |
| Rod | hořec (Gentiana) |
| Binomické jméno | |
| Gentiana punctata L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hořec tečkovaný (Gentiana punctata) je vytrvalá, žlutě kvetoucí, horská bylina, jeden z osmi druhů rodu hořec vyskytujících se na území České republiky. V současnosti patří mezi nejvzácnější rostliny české přírody, je vážně ohrožený vyhynutím.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Je druhem rostoucím v horském až subalpínském stupni, obvykle se vyskytuje v nadmořské výšce od 1500 m do 2600 m. Jeho floristickou oblastí je Evropa, rozšířen je hlavně v Alpách, Karpatech a ojediněle i na Balkáně, těžiště výskytu je hlavně ve středních, jižních a východních Alpách. Jeho nesouvislý areál výskytu se rozkládá z Francie a Švýcarska přes Německo, Rakousko, Itálii, Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Černou Horu a Srbsko až po Řecko, Bulharsko a západní Ukrajinu. Okrajově zasahuje izolovanou arelou i na Moravu, kde vzácně roste na travnatých stráních vrcholových partií Hrubého Jeseníku.[2][3][4]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Hemikryptofyt rostoucí nejčastěji v oreofytiku na horní hranici světlého lesa, nebo pásu kosodřeviny na horských pastvinách a trávnicích s písčitou, kamenitou, hlinitou nebo jílovitou půdou, která je kyselá, dobře zásobená minerály a odvodněná. Dává přednost místům v polostínu, kde bývá bohatá a dlouho přetrvávající sněhová pokrývka.[2][5][6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá bylina s přímou nebo vystoupavou, jednoduchou, dutou, slabě rýhovanou lodyhou vysokou 20 až 60 cm. Vyrůstá z válcovitého, vodorovně rostoucího, vícehlavého oddenku. Bazální listy v částečné růžici jsou menší a mají krátké řapíky, horní jsou větší a přisedlé, výrazně pětižilné čepele jsou široce vejčité a na konci špičaté.
Zlatožluté, válcovitě zvonkovité květy jsou přisedlé ve zdánlivých přeslenech v úžlabích horních lodyžních listů nebo ve svazečcích na vrcholu lodyhy. Zvonkovitý kalich je rozeklán do pěti i více cípů. Žlutá, fialově tečkovaná, 2 až 4 cm dlouhá trubkovitá koruna je zvonkovitá a má pět až osm krátkých, na koncích okrouhlých cípů. V květu je pět volných tyčinek s prašníky, svrchní semeník nesoucí čnělku se šedě fialovou, dvoulaločnou bliznou. Květy rozkvétají od července do počátku září, otevírají za plného slunce a za deště jsou uzavřené, opylovány jsou hmyzem přilétajícím za nektarem. Ploidie druhu je 2n = 40. Plod je elipsoidní tobolka se semeny asi 3 mm velkými, kterými se rostlina rozmnožuje.[2][5][6][7]
Význam
[editovat | editovat zdroj]V minulosti byl hořec tečkovaný sbírán pro kořen, který obsahuje hořké glykosidy a používán pro léčbu nemocí trávicího traktu. Užíval se jeho odvar nebo tinktura a býval také oblíbenou součásti hořkých bylinných likérů. V současnosti je téměř ve všech státech chráněn a oficiálně se již nepoužívá.[3][7]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Roste pouze ostrůvkovitě a v jednotlivých zemích se vyskytuje v nestejných množstvích. Přes klesající stavy je však globálně, podle IUCN, považován za málo dotčený druh (LC).[3]
Asi nejvíce je ohrožen v České republice, kde roste jen na několika lokalitách, jeho nevelký výskyt je však poměrně stabilní. V prvé polovině 19. století býval početnější, ale vykopávání pro osobní potřebu, horská turistika, stavba cest a různých objektů způsobila u tohoto druhu s nízkou reprodukční schopnosti rapidní úbytek.
K zachování druhu pro budoucnost, pro zajištění jeho ochrany a péče, byl již v roce 1992 hořec tečkovaný "Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." vyhlášen za kriticky ohrožený druh (§1).[8] Do stejné kategorie byl zařazen i v roce 2012 v novém "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky"[9]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Horec bodkovaný [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2016-08-23]. S. 102–104. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-28. (slovensky)
- ↑ a b c KHELA, S. Global Invasive Species Database: Gentiana punctata [online]. IUCN, Gland, CH [cit. 2016-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Gentiana punctata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Hořec tečkovaný [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 11.07.2007 [cit. 2016-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b AtlasRostlin.cz: Hořec tečkovaný [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2016-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Databáze C1 rostlin: Hořec tečkovaný [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2016-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2016-08-23]. Dostupné online.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 23.08.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hořec tečkovaný na Wikimedia Commons 
Taxon Gentiana punctata ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření hořce tečkovaného v ČR
